Lom Javorka je synonymem bělohradského pískovce růžového zabarvení. Kamene, do kterého se citlivá duše snadno zamiluje. Proslavené lázeňské město Lázně Bělohrad, které vyrostlo v dnešním podkrkonošském okrese Jičín, se původně jmenovalo Nová Ves a první zmínky o zdejším osídlení jsou z roku 1267, kdy zde byla postavena kamenná tvrz jménem Koštofrank. Pro své bílé zdi byla též nazývána Bílým hradem a právě tak vzniklo jméno Bělohrad. Ovšem z kamenolomu, který se dnes jmenuje Javorka, kámen pro výstavbu tvrzi evidentně nebyl. Škoda, možná se městečko mohlo jmenovat třeba Růžovohrad. Místní unikátní pískovec totiž vyniká v Evropě zcela jedinečnou červenorůžovou kresbou mramorového typu na žlutobílém podkladě. Jako celek kámen působí příjemným teplým dojmem. Přitom byl tento kámen ještě v době druhohor žlutý, což je pro pískovce typické. Poté se však v oblasti aktivovala vulkanická činnost, která byla příčinou netradičního zbarvení místního pískovce. Dnes se zde těží jak světlé, tak tmavé odstíny červené s prvky fialové barvy. Lázně Bělohrad vyrostly na stabilním a starém geologickém území nazývaném Český masív, který byl původně ostrovem omývaným mořem. Na západní a severní části města bylo studené a mělké moře, na jihu a východu bylo moře naopak hluboké a teplé. A právě z teplého moře se dodnes dochovaly zkameněliny, které jsou v místním pískovci běžně nalézány. V období svrchní křídy začala deska masívu klesat, vytvořila se tak sladkovodní pánev a z ní pochází místní pískovec. Těžba v lomu, kterému se dnes říká Javorka, začala v roce 1627. Tehdy byl zdejší kámen použit pro stavbu bývalého kartuziánského kláštera ve Valdicích u Jičína. Těžba pak pokračovala až do druhé světové války, kdy byla zastavena a až do roku 1995 lom nebyl obnoven. V tomto roce kamenolom Javorku koupil současný majitel, pan Ing. František Žoček, PhD., načež obnovil těžbu proslaveného růžovo-červeného pískovce, která trvá dodnes. Určitě stojí za zmínku i vývoj technologie těžby. Ta totiž byla ještě před zhruba 100 lety velice nebezpečná. Nejprve bylo třeba odtěžit velké množství skrývky nad těženou vrstvou kamene. Uprostřed pak stál dřevěný sloup, který podpíral úzkou lávku bez zábradlí. Ta měla výšku přibližně 15 metrů a jezdilo se po ní dřevěnými trakaři. Zřítit se bylo neobyčejně snadné. V dnešní době se při těžbě využívají vzduchové vaky, které se vsouvají do rozšířených vertikálních puklin ve skalním masivu. Poté, co se vak naplní vzduchem, je blok odtlačen od stěny, kámen je pak jeřábem přesunut na místo, kde je dále opracováván. Kamenická dílna disponuje několika kotoučovými pilami, štípacím zařízením a dalším strojním vybavením. Byť za zrodem Lázní Bělohrad lom Javorka ani nemohl stát, kámen se zde začal těžit o téměř 400 let později, než byla postavena tvrz Koštofrank. Dalších 400 let od zahájení těžby je však dost dlouhá doba na to, abychom dnes mohli na tento růžový pískovec v Lázních Bělehrad narazit na každém kroku. Když přijedete třeba na Pálavu, je zde typický vápenec a pálené cihly, když do Lázní Bělehrad, je to růžový pískovec z Javorky. Nejstarší známou a dochovanou památkou z tohoto pískovce je morový Mariánský sloup na Malém náměstí. Ten je datován do roku 1657 a místní mu říkají Benedikt. V roce 2011 pak byla při osmistém výročí narození postavena, odhalena a posvěcena pískovcová socha sv. Anežky. Najdete ji u areálu lázní. V roce 2022 byl z růžového pískovce vytvořen náhrobek významné osobnosti, MUDr. Mileny Černé, pochované na hřbitově u kostela Všech Svatých v centru města. Z proslulého pískovce najdete v městečku mnoho soch, plastik a jiných ozdobných prvků, náhrobků, ale i obkladů, dlažeb, zdiva, schodů, koryt, parapetů a dalších prvků. Pro své unikátní zbarvení najde pískovec z lomu Javorka využití v exteriérech i interiérech. Dokonce se z kamene dnes vyrábí i malé upomínkové předměty (např. srdíčka a svícny), do zahrady si však také můžete pořídit menhiry, dekorativní kameny a materiál k jezírkům. Z kamene lze postavit suché zídky a zděné ploty, lze jím vydláždit pochozí a pojezdové plochy a cesty, obložit stěny i krby a krb i postavit. Menšími fragmenty lze také vyplnit gabionové konstrukce. Místní kámen, proslavený červeno-růžový pískovec, se dnes používá především na obklady, řezané formátované i neformátované dlažby, šlapáky, pískovcové zdivo (haklíky, kopáky), solitérní, okrasné, skalkové kameny, lomový kámen netříděný, bloky pro sochařské účely, hranoly, ostění, pamětní kameny , valouny, krby, římsy, obruby, parapety, schody, výrobky zahradní architektury (truhlíky na květiny, vázy, terasy, lavičky, sloupy, zahradní krby, pískovcové koule, pítka, fontány, jezírka, japonské lampy, plastiky, svícny a sochy) atd..Za vším stojí od roku 1995 společnost Kamenolom Javorka, s.r.o. a její majitel Ing. František Žoček, PhD. Jeden z umělců, tehdy student kamenické školy v Hořicích, Josef Knap, řekl v říjnu 2011 pro horicko.cz, co všechno si z růžového pískovce dovede představit. „Interiérové doplňky, obklady, krby, parapety, sloupky... Co bych vyzdvihl, je kombinace s ostatními pískovci. To dnes chybí. Itálie stojí na kombinaci mramorů. Využití místních zdrojů dělá charakter a duši regionu. Znát je to třeba na hřbitovech. Mnohdy si tu připadáme jako v kamenictví, kde jsou katalogové náhrobky, jen písmo je jiné, tu kytička, jinde křížek a pro zpestření kulička. Jen když je to vyleštěné, to je však pomýlené kritérium estetiky. Pan mistr Valehrach nás učil, že dobrý řemeslník nejen řemeslo zná, ale umí přesvědčit zákazníka o tom, co je dobré. Jen si představte nový pískovcový pomník, kombinovaný barevně, doplněný sochařskou prací. A o penězích to není, vkusné náhrobky se dají dělat i levněji z místních pískovců, právě jako je třeba růžový pískovec z lomu Javorka. Pískovce ještě čeká znovuobjevení.“ (zdroj: horicko.cz, autor: Iva Kovářová).
